Duchcovský pěvecký sbor na zámku Jezeří
Milí čtenáři, dovolte mi na úvod malé zavzpomínání. Nevím, co ve Vás vzbuzuje název zámku Jezeří, ve mně vzpomínky na dětství. Se jménem zámku, krásně posazeného v lesích, se mi vždy vybaví jezero, které se rozprostíralo v údolí pod zámkem. Ne jezero ledajaké, ale jezero dřínovské, ve vesnici Dřínov, jejíž bylo nezbytnou součástí. Ve vesnici, kde žila moje babička, jsem s rodinou prožila nejedny nádherné prázdniny. Vesnice i jezero zanikly, stejně jako jiné okolní vísky, které pozvolna, ale nenávratně ustoupily těžbě hnědého uhlí, avšak vzpomínky zůstaly. Hlavně ty, které nesly nádech radosti a dobrodružství. Tím se dostávám k zámku, který jsme s rodiči rádi a pravidelně „dobývali“. Zámek tehdy dost ponurý a nepřístupný, hlídal ho správce se psy. Vždy se nám podařilo najít nějakou tu skulinu v plotě a alespoň chvilku se projít po nádvoří. Výprava tradičně končila úprkem s chlupatými čtyřnohými hlídači v zádech, ale to chvilkové radostné vzrušení stálo za to.
Dnešní Jezeří je jiné, než to z mých dětských vzpomínek. Navzdory spoustě práce, která čeká na ty, kteří zámek opravují, je to zámek přívětivý. Rozlehlá nádvoří jsou upravená, kvetoucí, tráva přímo láká, aby jste se po ní prošli bosou nohou. Ačkoliv pohled ze zámku do údolí je neradostný, postupně se rodící nový vzhled zámku dává zapomenout na realitu a dovoluje povolit uzdu fantazii. Lidé kolem Jezeří jsou dnes také jiní. Dnešní paní kastelánka je milá dáma a právě ona nám umožnila, abychom uspořádali koncert sboru ve zdech zámku, který dříve žil velice bohatým kulturním životem.
V sobotu 11. září se duchcovský pěvecký sbor vydal zpívat na Jezeří. Cestu, která byla trochu delší a vedla kamsi do lesů, jsme nakonec zvládli a nakonec jsme všichni dojeli. Sluníčko vylákalo i řadu turistů, kteří navštívili zámek Jezeří náhodně a kteří nakonec zůstali na koncertě s ostatními posluchači. Koncert se konal v koncertní síni, která je již opravena a má velmi dobrou akustiku. Repertoár naše sbormistrová slečna Jana Boháčková sestavila ze tří žánrů. První část tvořila hudba vážná, druhou hudba lidová a poslední část byla věnována hlavně muzikálovým písním. Repertoár jsme obohatili o některé nové písně, které jsme pečlivě trénovali na letním soustředění ve Vyskeři. Koncert na klávesy doprovázela paní Markéta Loskotová, která svou profesionální přípravou doprovodů naše vystoupení vždy obohatí. Koncert skončil a o tom, že zaujal vypověděl jednak potlesk a pak také pozvání na adventní koncert v Horním Jiřetíně. Opustili jsme zámek i nádvoří s pocitem, že jsme snad k návratu hudby na zámek také trochu přispěli.
Těšíme se na další setkání s hudbou a s našimi posluchači a děkujeme všem našim příznivcům.
Ing. Iveta Gruberová